Operace Anthropoid byl krycí název pro parašutistický výsadek na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Co se tehdy vlastně odehrálo a čím byli výsadkáři vybaveni?
Výsadek operace Anthropoid si klad za cíl zlikvidovat Heydricha
V roce 1939 byl tehdejší prezident Hácha donucen nátlakem k souhlasu s okupací republiky. Z již předtím okleštěného území, které vzniklo připojením Sudet k nacistickému Německu, se tak 16. března 1939 oficiálně stává Protektorát Čechy a Morava. Ten byl přímo vtělen do územního rámce říše a zanikl spolu s ní na konci války. Tím došlo k definitivní likvidaci občanské společnosti a okupační správa soustavně porušovala demokratická práva a svobody obyvatel. To nezůstalo bez odezvy v podobě akce známé pod označením Anthropoid.
Cílem vojenské operace se stal útok na obergruppenführera SS Reinharda Heydricha. Blízký spolupracovník Heinricha Himmlera byl zároveň generálem policie, šéfem Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezidentem Interpolu v letech 1940–1942 a v letech 1941–1942 taktéž zastupujícím říšským protektorem Protektorátu Čechy a Morava. V této funkci nahradil Konstantina von Neuratha.
Celá akce se nakonec odehrála 27. května 1942 v dopoledních hodinách. Bylo přesně 10 hodin 35 minut, když v pražských Kobylisích dva mladí muži zaútočili na černý mercedes, v němž seděl tehdy nejvyšší představitel Třetí říše a mířil do své kanceláře na Pražském hradě. Pro provedení bylo zvoleno zaústění tehdejší Kirchmayerovy třídy, což je dnešní spojka Zenklovy ulice s ulicí V Holešovičkách s ostrou zatáčkou vpravo dolů, která vede dál ulicí V Holešovičkách opět dolů až do pražské čtvrti Troja směrem k Trojskému mostu přes Vltavu. Právě tam měl automobil podle předpokladů zpomalit, což mělo usnadnit střelbu.
Jaké zbraně měli výsadkáři k dispozici?
Na svou misi byli výsadkáři vybaveni dvěma pistolemi Colt 1903 Pocket Hammerless ráže 7.65 mm s jedním rezervním zásobníkem a celkem 16 náboji. Šlo o poměrně „nápadné“ poniklované pistole, které při tasení museli jasně zářit. Podle dostupných informací si je nevybírali sami, ale zkrátka je „nafasovali“. V roce 2022 se dokonce Gabčíkova pistole objevila, můžete se na ní podívat na webu ČT. Další palnou zbraní ve výzbroji byl samopal STEN Mk.II se stovkou nábojů, který měl dvouřadý zásobník s jednořadým vyústěním. Tento samopal měl velkou výhodu v tom, že byl skladný a snadno se vešel do běžné aktovky. Pro tak náročný úkol nemohla chybět plastická trhavina, rozbušky, granáty i dýmovnice.
Za odvážným činem stáli dnes již dobře známí Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Jan Kubiš byl československý voják, za druhé světové války příslušník československé zahraniční armády ve Velké Británii. Jozef Gabčík byl československý voják, za druhé světové války taktéž příslušník zahraniční československé armády ve Francii a Velké Británii. Oba se nejen předtím, než se setkali v rámci operace Anthropoid, znali, ale dokonce přátelili. Před samotnou akcí prošli mimořádně náročným výcvikem. Původně byl přitom k němu povolán rotný Karel Svoboda, v roce 1941 se mu však stal úraz při cvičném seskoku a musel tedy být nahrazen. Rotmistra Kubiše si následně vybral přímo Jozef Gabčík. Za strůjce onoho plánu je považován František Moravec, československý legionář, důstojník Československé armády a přednosta druhého oddělení Hlavního štábu. Zapojeno ale bylo mnohem více lidí.
Plán se podařil, nacisté se krutě pomstili
Zpočátku se přitom zdálo, že téměř nic neběží podle plánu. Gabčíkovi se zasekl samopal STEN Mk.II, Kubiš odjištěným granátem nezasáhl přímo říšského protektora, ale jen zadní vnější část karoserie vozu. Nakonec se mu však podařilo odpálit granát, který Heydricha zranil, jak se nakonec ukázalo, smrtelně. Příčinou zaseknutí zbraně bylo pravděpodobně vzpříčení náboje, který samopalu znemožnil střelbu. Některé zdroje spolu s Eduardem Stehlíkem uvádí, že pravděpodobně mohli zaútočit i oba výsadkáři náraz. Jak tomu však bylo doopravdy bude asi navždy předmětem spekulací.
Po atentátu se výsadkáři skrývali v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Kostel se tak stal nečekaným dějištěm posledního odporu skupiny příslušníků československého zahraničního odboje. V kryptě pod chrámem se kromě Gabčíka a Kubiše ukrývali Adolf Opálka, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc, aby zde 18. června 1942 svedli svůj poslední boj. Proti nacistické přesile však skupina neměla šanci a hrdinové tak zaplatili za svou odvahu životem. Jakkoli se záměr ohledně likvidace říšského protektora zdařil, za čin následovala krutá odplata. Na území protektorátu bylo následně vyhlášeno stanné právo, odehrávaly se masové popravy, jimž za oběť padlo několik tisíc lidí, a zatýkání a došlo taktéž k vyhlazení Lidic a Ležáků.
Zbraně operace Anthropoid – použité zdroje:
Použité zdroje: army.cz/assets/files/9952/atentat_cz.pdf, advokatnidenik.cz/2022/05/27/jan-kubis-a-jozef-gabcik-svym-hrdinskym-cinem-ovlivnili-i-povalecne-usporadani/, ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/historik-objevil-nove-svedectvi-kolem-operace-anthropoid-349658