Armádní muzeum Žižkov představuje jednu z nejzajímavějších atrakcí pro milovníky vojenské historie v samotném srdci Prahy. Jak vzniklo a co tu najdete?
Jak vzniklo Armádní muzeum Žižkov
Armádní muzeum Žižkov tvoří součást Vojenského historického ústavu Praha. To je muzejní, vědeckovýzkumné a knihovní zařízení, které spadá pod Ministerstvo obrany České republiky. Kromě armádního muzea pod tuto institucí dále patří především Letecké muzeum Kbely a Vojenské technické muzeum Lešany.
Armádní muzeum je v současné době umístěno v Praze na Žižkově v historických budovách někdejšího Památníku osvobození. Dnes se nazývá tento komplex Národní památník na Vítkově. Vévodí mu jezdecká socha Jana Žižky, jejímž autorem je Bohumil Kafka, která byla slavnostně odhalena roku 1950. Monumentální dílo představuje podle údajů z roku 2013 šestou největší bronzovou jezdeckou sochu na světě. Součástí je rovněž hrob neznámého vojína. Ten původně vznikl, když byly na Staroměstské radnici roku 1922 uloženy ostatky bojovníka z bitvy u Zborova. Po roce 1939 se stal místem odporu proti nacistické okupaci a po druhé světové válce bylo rozhodnuto o vzniku hrobu neznámého vojína právě na Vítkově.
Proč je vlastně zásadní mapovat právě vojenskou historii? S armádou je úzce spjat celý osud národa. Znalost dějin přitom přináší významný zdroj ponaučení a možnost neopakovat dávné chyby. Armádní muzeum Žižkov tak v tomto směru odvádí důležitý úkol. A to již od samotného vzniku Československé republiky jako samostatného státu.
Jakou úlohu mělo armádní muzeum napříč historií
Vojenský historický ústav k těmto bezprostředním počátkům působení muzea dodává, že u nich stála nutnost vytyčit a rozvíjet politické i vojenské tradice republiky, vědecky je zpracovat a zachytit je také v muzejní expozici. Toho si byli vědomi i všichni čelní představitelé nově vzniklého státu v čele s tehdejším prezidentem Masarykem. Již v roce 1919 tak byl při Ministerstvu národní obrany zřízen Památník odboje. V roce 1929 sloučením zmíněného Památníku odboje, Archivu národního osvobození a Archivu legií vznikl právě Památník osvobození, a to v komplexu budov pražského vrchu Vítkov, který odděluje čtvrti Karlín a Žižkov.
Tento areál byl vybudován v letech 1927 až 1929 podle návrhu architekta Jana Zázvorky a Jana Gillara. Muzeum Památníku osvobození, které bylo přímým předchůdcem dnešního muzea, bylo dle oficiálního zdroje pro veřejnost otevřeno již v roce 1932. Probíhající výstavbu Pantheonu národního osvobození, před nímž byla ještě plánována jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova, však už zastavily válečné události. Slavnostně se tak nemohl otevřít už ani Patheon. Teprve v roce 1945 nahradil někdejší Památník osvobození dnes fungující Vojenský historický ústav, který se zpočátku orientoval na problematiku prvního a druhého národního odboje. Vědeckovýzkumnou činnost však silně ovlivnil vládnoucí režim. V roce 1953 zde bylo otevřeno mauzoleum Klementa Gottwalda, které bylo v roce 1962 opět zrušeno. Teprve pádem komunistického režimu se mohl Vojenský historický ústav skutečně v plné míře věnovat své vědecké činnosti se zaměřením na vojenskou historii a umění. Svůj někdejší historický název opět užívá od roku 2003.
Co nabízí muzeum dnes
Ani novodobá historie však není bez zajímavosti. Mezi lety 2018 až 2022 se komplex dočkal generální rekonstrukce. Pro návštěvníky to současně znamenalo i rozšíření výstavních a expozičních prostor na trojnásobek někdejšího rozsahu. V současné době tak muzeum mapuje kompletní vojenské dějiny naší země od samotných počátků. Expozice nacházející se ve čtyřech podlažích o celkové rozloze 5 000 m² je nyní rozčleněna na sedm základních částí, které jsou chronologicky uspořádány podle jednotlivých historických úseků a mapují vojenské dějiny českého území a českou státnost již od 6. století. Armádní muzeum Žižkov aktuálně nabízí v jejich rámci na sedm tisíc exponátů.
V současné době představuje muzeum zbraně, ale i sbírku dobových stejnokrojů, praporů, řádů, vyznamenání a rovněž osobních památek na československé prezidenty a přední představitele československé armády. K nejzajímavějším exponátům tak kupříkladu patří Kubišova bomba, stejnokroj Františka Ferdinanda d’Este, Český šlechtický kříž, prapor pařížského Sokola a prapor České družiny, stejnokroj generála Stanislava Češky z 20. let 20. století nebo památky na raněné a padlé vojáky z novodobých vojenských misí. Kromě samotných exponátů si také současná podoba muzea klade za cíl vyprávět jejich prostřednictvím příběhy a vtáhnout tak pozorovatele přímo do centra dění. Tomu odpovídá až divadelní pojetí jednotlivých sálů, které jsou efektně nasvíceny. Stávají se tedy zajímavé pro široké spektrum návštěvníků.
Historie: Armádní muzeum Žižkov – použité zdroje:
Použité zdroje: cz-museums.cz/adresar/hlavni-mesto-praha/praha/praha-3/vojensky-historicky-ustav-praha/vojensky-historicky-ustav-praha-armadni-muzeum-zizkov, npu.cz/cs/generalni-reditelstvi-npu/inspirujte-se/93046-nove-expozice-v-obnovene-budove-armadniho-muzea-zizkov